Potkala jsem Elffiho

Proč já?

20. prosince 2012 v 17:37 | Codename: KYB 130896 ツ
Povídka psaná jako slohová práce do češtiny na téma "Příliš tvrdý trest" :D



"Allene!"
Celý dům se otřásl. Čínský porcelán ve vitríně se zachvěl a křišťálové skleničky zacinkaly.
"Allene! Kde jsi ty mizerná existence?! Hepčá!"
"Už jdu mistře!"
Allen vyběhl z kuchyně. V pravé ruce držel hrnek s teplým heřmánkovým čajem a v druhé nesl talíř se slepičím vývarem. Za ním vyletěl Timcanpy, zlatá koule velikosti fotbalového míše s nožičkama, ocáskem a křídly. V tlamě nesl zdobený polštářek. Allen přeběhl přes předsíň a rozběhl se po schodech. Vyběhl do horního patra a zamířil k pokoji svého mistra.
"Už to nesu! Už to nesu!"
Přiběhl do pokoje a zastavil se u velké postele, kryté rudými hedvábnými nebesy. Pod černou kostkovanou přikrývkou ležel generál Cross. Pod očima měl pytle a ve tváři byl celý bledý. Dlouhé červené vlasy měl sepnuté do ohonu.
"Co ti to tak trvalo? Jsi jako slimák. To si říkáš můj žák?!" rozkřiknul se na něj.
"Mám i jiné věci na práci, než skákat okolo vás!" okřiknul jej Allen.
"Dej to sem."
Cross natáhnul ruce aby mu Allen podal vývar. Timcanpy přistál vedle něj, Cross se o kousek předklonil a Tim jej podložil polštářkem, který nesl v tlamě. Generál se uvelebil a pustil se do jídla.
"Čaj je jaký?" zeptal se.
"Heřmánkový." odpověděl Allen.
"Heřmánkový? Copak jsem ti neříkal, že chci ovocný?!"
"Dělala vám ho Lenalee. Říkala, že heřmánkový čaj je na nachlazení nelepší."
Cross zamumlal a dál tiše jedl. Allen se zatvářil vítězně. Věděl, že Lenalee na jeho mistra vždycky zabírá. Vlastně jakákoliv hezká žena. To je jediná mistrova slabost o které Allen věděl, které si kdy všimnul.
"Hepčá!"
"Mistře! Neprskejte na mě! Ještě od vás něco dostanu!"
"Nemůžu za to, že jsem nachlazený."
"Ale můžete. Kdyby jste neběhal za ženskýma v zimě…"
"Za nikým jsem neběhal! Zapadl jsem do sněhu…"
"Když jste koukal Lenělee do okna od ložnice."
Cross ztichnul a přiznal porážku. Allen se opět zatvářil vítězně. Lenalee je sice pěkná mladá dívka, ale jeho mistr je úchyl. Přece nemohl dovolit, aby chudinku Lenulee šmíroval nějaký starý perverzák? Ale nemohl ani tušit, že mistr zapadne do sněhu, prochladne a on u něj bude muset strávit své volno a nechávat se od něj komandovat? To je až příliš krutý trest, to si nezasloužil.
"Kam koukáš? Já jsem tady." Cross zaluskal prsty.
Allen zamrkal a opět se vrátil do reality. Podíval se na talíř, jímž mu mistr mával před nosem. Položil hrnek s čajem na noční stolek a vzal talíř do rukou. Timcanpy se mezitím uvelebil Crossovi na břiše a spokojeně předl. Mrskal ocáskem sem a tam a i s absencí mimiky vypadal spokojeně, že může být u svého stvořitele.
"Já, jen jsem se zamyslel." nevinně se zazubil Allen.
Cross podezřívavě přivřel oči. Podrbal Timcanpyho na hlavě a usrkl si čaje. Allen mistra přejel pohledem. Pokožka barvy omítky, černé kruhy pod očima, ruce se mu třesou jako při šoku a bolí jej úplně vše. Přiložil mu ruku na čelo.
"Mistře, vy úplně hoříte."
"To je tím tvým dotykem, Allene. Ach, úplně mě rozpálil."
Cross se cudně zabalil do přikrývky, jako by se před pohledem svého mladého učně styděl a chtěl se skrýt a svůdně zamrkal, napodobujíc ženu. Allen se naježil. Jednak odporem, jednak zděšením.
"Mistře, nedávám vám moc dní života. Jak vidím, už se vám to dostalo k mozku. Co kdybych vám šel koupit nějaký pěkný náhrobek? Jaký by se vám líbil?"
Cross zvážněl. Znovu se napřímil a zamyslel se.
"Mramorový, asi metr vysoký, s nápisem 'Zde v pokoji odpočívá Allan Walker, který nešťastnou náhodou vypadl šestkrát z okna'."
Allenovi se ze rtů vypařil rošťácký úsměv a oklepal se. Cross mu dal pohlavek a přikryl se až po krk.
"Teď běž a udělej mi ten borůvkový koláč, co mám rád. A běda ti, jestli mi do něj zase něco přimícháš nebo jej připečeš. Pak si ten náhrobek budeš platit z vlastních nákladů."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama