Potkala jsem Elffiho

Sbohem, snad se jednou znovu setkáme

28. září 2013 v 21:05 | Codename: KYB 130896 ツ
Prvně ze všeho musím říct, že nemám ráda párování LevixPetra. Celkově Petru nijak nemusím. Takhle povídka je dělaná pro kamarádku...


(zdroj: google)

Sbohem, snad se jednou znovu setkáme

Bylo chladného podzimního večera. Slunce se líně kolébalo nad obzorem a denní tvorečkové si hledali místo ke spánku. Větve obrovské staré jabloně, stojící osamoceně na kopci, se vlnily ve vánku. Pod svou mohutnou korunou skrývala cennou památku. Památku na ty, jež padli. Památku na ty, jež nikdy nebudou zapomenuti. Byla to řada pěti pomníků. Každý z nich byl bohatě zdoben, se spící bílou holubicí na levé straně a majestátním černým havranem na straně pravé. Do každého kamene byla vytesána jména. Měly jen jednu chybu. Ani jeden z těch hrobů neobsahoval tělo.
Levi si pomalým krokem vyšlapával po pěšince nahoru. V jedné ruce nesl kytici bílých růží a s tou druhou se opíral o hůl. Postavil se k prvnímu z pomníků. Chvíli jej jen tiše pozoroval a poté se usmál.
"Už je to dlouho, Petro."
Položil kytici před pomník a rozhlédl se po ostatních hrobech.
"Zdravím všechny."
Otočil se zpět k prvnímu.
"Doufám, že tě tu moc nezlobí."
Přejel po kameni dlaní. Za tu dobu, co sem nikdo nepřišel, byly všechny náhrobky porosteny vegetací.
"Tolik věcí se událo od doby, co jsem tě naposled navštívil. Jak vidíš, jsem teď mrzák." Pozvedl hůl ,"Stalo se mi to při mojí poslední akci, asi před třemi měsíci. Spadl jsem z koně a on se svalil na mě. Poranil jsem si vazy v koleni. Doktor řekl, že už nikdy nebudu moc běhat, natož se vrátit do akce. Erwin z toho tehdy byl celkem nešťastný." zasmál se.
"Představ si to, Eren se nakonec dal dohromady s Mikasou a teď spolu mají dcerku. Úplná malá kopie Mikasy. Minulý měsíc jí byli tři roky. Koupili si spolu domek za Rose a chovají slepice a krávu.
Erwin nemá ruku, víš to? Ale to už je celkem dávno, takže asi jo. Před 10-ti lety, při záchraně Erena mu ji ukousl titán. Ale na rozdíl ode mě, on si svoji pozici ještě stále drží. Jak to dělá?
Hanji je pořád stejně šílená. Ta se nikdy nezmění. Ale ti její titání mazlíčci mě už začínají trochu štvát. Nedávno mě zavolala, ať se seznámím se Shawneyem IV.
Teď jsem si vzpomněl, možná toho kluka neznáš, ale i tak ti to povím. Marco Bodt ,byl to Erenův spolužák na akademii a tehdy, jak se titáni dostali do Trostu se předpokládalo, že to nepřežil. Dokonce byla identifikována i jeho mrtvola. Nakonec se ale ukázalo, že to vlastně vůbec nebyl on, ale chlapec mu hodně podobný, Samuel Linke-Jackson se myslím jmenoval. Marca skryli obrněný s kolosálním."
Na chvíli se odmlčel a zadíval se na slunce. Moc z něj již nezbylo.
"Mluvím a mluvím a málem bych zapomněl na tu nejdůležitější věc. Podařilo se nám zpět dobýt Marii. A ne jen to, ale i obrovská území za ní. Stále se okolo nových hradeb, pojmenovali jsme tu zeď po tobě," usmál se,"potulují titáni, ale lidstvo má teď mnohem větší naději na přežití než předtím. Dokonce teď máme přístup i k moři. Takové ryby jsi ještě neviděla! Arminovi a mnoha jiným se splnil jejich velký sen a mohli poprvé vidět moře na vlastní oči. Bylo by skvělé, kdyby ses tam mohla jít podívat se mnou. Západy slunce jsou tam neobyčejně krásné a stejně tak východy. Mohli bychom si někde blízko postavit malou chatku a jezdit tam na prázdniny…"
Leviho oči se zaleskly. Po tváři se mu skutálela slza. Moc dobře si uvědomoval, že Petru už nikdy neuvidí.
"Chybíš mi. Kéž by se ta událost tehdy nikdy nestala. A chybí mi i ostatní. Günter, Erd i Aururo a to jeho věčné kopírování. Mohla bys je za mě pozdravit? A pozdravuj i Mika, od Erwina."
Zvedl ruku a pohladil spící holubici. Poté se sehnul a políbil náhrobní kámen.
"Určitě se za tebou ještě zastavím." řekl s bolestným úsměvem a snažil se skrýt slzy.
"Sbohem, Petro." zašeptal do větru, když se pomalým krokem vydal zpět domů.
.
.

"Navždy zůstaneš v mém srdci…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama